Teda pane Hassan Vy jste borec.

Pane Bačovičin: Nejsem žádný borec. Zachoval jsem se podle toho, co jsem považoval za správné.

Uznávám, že článek vyznívá trochu prvoplánově, ale já jsem zažila podobnou, ne tak vyhraněnou, příhodu v MHD.

V přeplněném trolejbuse někdy v půlce ledna otevřel stojící Cigán okénko. Paní, která seděla pod tím okénkem se rozkřikla, ať ho kouká zavřít. Mladík, velice slušně a čistě oblečený, jí zajíkavě (a bez jakéhokoli akcentu) vysvětloval, že jeho, rovněž stojící, přítelkyně, je v jiném stavu, že jí není dobře a potřebuje čerstvý vzduch. Paní spustila něco o černé verbeži, a že je jí zima, ať to kouká zavřít a kdesi cosi. Na to se do toho vložil můj přítel (byla jsem pár týdnů po porodu a mé těhotenské nevolnosti měl ještě v čerstvé paměti) a jeho příkladu následovalo ještě několik cestujících. Ona nerudná paní nakonec, zjevně s pocitem křivdy, vystoupila  a možná i dříve, než měla v úmyslu.

Vyvoďte si z toho, co chcete...

Já si z toho vyvozuji, že nejlepší by bývalo bylo babiznu za límec vytáhnout z jejího dřepění a vystavit ji tak potupnému posměchu, třeba by napříště baba byla hodná (o čemž dosti pochybuji). Jinak bohužel souhlasím, že takovýhle typ člověka si v životě nepřipustí že by snad ti kolem měli pravdu a on naopak; ... a nepřipadá vám že takovýchhle lidí docela přibývá?

Uz to zde zaznělo. Článek na objednávku. Že by z pera paní Šabatové? Už nám asi začíná ta nenásilná pŕevýchova.

Zábavný příběh nám tu hassan, který sám napadl revizora mhd, napísal

Setkal jsem se s případem, kdy byl člověk vašeho jména stíhán za rasový útok. Nemáte s tím něco společného?

Průměrná slohovka ze sedmé třídy

Pane Kulo: Odkdy průměrný bloger hodnotí článek od profesionálního novináře?

Hans Hassan Andersen... a zazvonil zvonec a pohádky byl konec

Trapným lhaním opravdu nikomu nepomůžete.

Jelikož jsem se plochý dráze věnoval máš u mne velké plus ale jestli můžu poradit drž se radši focení než psaní báchorek,to ti normálně žijící člověk neuvěří.

Takže foť,foť a těším se na další fotky z ploché dráhy,držím palce.

škoda ...čekal jsem lepší konec...kdyby tam bylo...zdvihnul jsem hlas...na bílého svalovce diabetologa jsem zdvihl ukazováček pravé ruky ...abych ještě zdůraznil svou nespokojenost...kvůli které jsem musel vstát ze svého místa...jež mě bylo mezitím obsazeno nade mnou stojící starou babičkou.....mladého Roma pohladil,,,zvedl jsem za něj víčko od Coly a autobus mi zatleskal...sice jsem musel celou cestu stát...ale hřejivý pocit...že se mi něco takového povedlo a že se mi povedlo udělat hned dva dobré skutky...protože jinak bych babičku nepustil ...neb jsem přemýšlel...a že si mohu doma vybarvit modré okénko...bobříka slušnosti...a napsat to hned na svůj blog co se stalo v pátek 13.9.na Apríla...jelikož potřebuji boříka odvahy ...tak to ještě zkusím...ale těch Romů a svalovců tam musí být více...abych si ho zasloužil.....tak bych tomu já osobně věřil...ale rozesmál jste mě a to cením..dávám karmu...hezký den Vám přeji ...ZD