Shrňme si ještě jednou fakta. Celá tragédie se skládá z dvou zdánlivě nesourodých brutálních teroristických činů: Bombového útoku v Osle, při kterém zahynulo 8 lidí a následné šílené střelby na mládež na ostrově Utoya, která si vyžádala okolo 68 životů mladých lidí.
Bombový útok v Oslu: 22.7. 2011 kolem 15:30 odpoledne nejprve v centru hlavního norského města Oslo explodovala bomba, která byla pravděpodobně nastražena v automobilu. Mohutný výbuch poškodil řadu vládních budov a vysklil okna i v sídle premiéra. Při tomto bombovém útoku dle norské stanice NRK zahynulo nejméně 8 lidí a několik desítek lidí bylo zraněno. Jedná se o nejhorší útok v Norsku od druhé světové války. (- Nejprve se spekulovalo o tom, že útok mají na svědomí islamisté jako pomstu za účast norských vojáků v Afgánistánu, norskou spoluúčast na bombardování Lybie či karikatury proroka Mohammmeda, které otiskly deníky v sousedním Dánsku. K teroristickému útoku se podle deníku New York Times přihlásila islámská teroristická organizace Ansar džihád alámí (Pomocníci světového džihádu).
Střelba na ostrově Utoya: O několik desítek minut později dorazil muž převlečený za policistu na necelých 38 km vzdálený ostrov Utoya, kde právě probíhala konference norské Dělnické strany. Účastnilo se jí zhruba 600 teenagerů patřících k mládežnické větvi vládnoucí Dělnické strany, která je v Norsku známá svými silnými protirasistickými postoji a postoji pro integraci přistěhovalců. Na shromáždění se dostal pod záminkou, že se chce vzhledem k výbuchu v centru hlavního města ujistit o jeho zabezpečení. Muž volal na mladé lidi, aby k němu šli blíže, bezprostředně poté vytáhl z tašky automatické zbraně a začal kolem sebe zběsile pálit. Následkem jeho řádění zahynulo podle doposud známých informací 68 mladých lidí. Vraždící běsnění trvalo přes hodinu a půl. Policie na místo dorazila třičtvrtě hodiny po začátku řádění a protiteroristickým specialistům se pachatele podařilo paralizovat pomocí slzného plynu teprve po dalších 45 minutách. Byl identifikován jako 32 letý Anders Behring Breivik. Dle očitých svědků se pohyboval v centru Osla několik minut před výbuchem. Svůj útok si pečlivě naplánoval v knize, kterou nazval Evropská deklarace nezávislosti. Dále psal o nutnosti si objednat velké množství hnoje a podrobně popisoval, jak z něj vyrobit výbušninu. Podle současných informací si začátkem Května objednal 6 tun hnojiva a s velkou pravděpodobností nálož, kterou nechal vybouchnout v Oslu, vyrobil právě z něj. Breivik v internetových diskusích ostře kritizoval multikulturalismus, hlásil se k protestanství a k nacionalismu. Podle televize BBC se však jedná o křesťanského fundamentalistu a pravicového extrémistu. Breivik se k oběma útokům plně doznal, necítí však vinu.
S Nory se setkávám a komunikuji velmi často. Pro jejich čestnou povahu a slušné, přátelské jednání je mám velice rád. Tato tragická událost se mnou právě proto velmi otřásla.
V pátek večer, kdy převažovalo mínění, že za bombovým útokem stojí fanatičtí islamisté jsem četl diskuse pod články informujícími o norské tragédii ve kterých si rozhořčení diskutéři hromadně vylévali zlost na muslimských přistěhovalcích a multikulturalismu. Jen, co se zjistilo, že pachatelem je ve skutečnosti norský pravicový extrémista, jsem čekal, že tito lidé budou stejným metrem odsuzovat pravicový extrémismus. K mému překvapení se to však nekoná a Anders Behring Breivik je v diskusích často líčen jako člověk, kterému v "boji proti multikulturalismu" ruply nervy. Za tragédii v Norsku prý mohou opět muslimové a multikulturalismus.
- Nemohu se zbavit dojmu, že mi čin tohoto pravicového extrémisty připomíná onen známý příběh psychicky nemocného člověka, který měl takový strach z toho, aby mu někdo nezapálil stodolu, až vzal zápalky a radši si jí podpálil sám.